Spatřil jsem rozlehlou síň ze dřeva a hlíny. Oči trýznil štiplavý kouř a uši drásaly nelidské skřeky. Uprostřed síně hořel posvátný oheň a devatero urozených mužů a devatero urozených žen připravovalo zvířecí obětinu. Náhle se však zvíře proměnilo v silného mladého muže. I ten přijal nůž nabízený urozenými a nasadil si masku představující prastarého lesního démona. Čísi krev poté skropila oltář.
I říkám Vám, toto vidění je předobrazem budoucího. Neboť urozenými jsou božstva naší země a obětinou jsme my. Avšak před námi bude nutně ležet volba, čí bude ta krev, jež skropí oltář...

(z vidění Bogdana Štvance, samotářského lovce s Křivolických hvozdů)